Anotace: ...
'
Ve velkém třesku života
vesmírem procházím,
již stovky let jím putuji
navzdory nesnázím.
Na posledních obězích
můj tón už pohasínal,
však od dob, co Tě vídám,
už mnohokrát jsem zpíval.
Ve vlídném sametu Tvých dlaní
je předvoj srdce Tvého
a touha po poznání.
Tvé učenlivé žačky
nedají mi spát,
nemám-li Tě nablízku,
myslím na ně hříšně, častokrát.
Ve dvojhvězdě Tvých očí
vnímám ohně létavic,
půvabů máš nekonečně
a možná ještě trochu víc,
kolem nás chlad vesmíru,
zahříváš mě touhou,
beztíže a souznění
za naše štěstí mohou.
Tvá láska teplem hladí,
jak jarní Slunce pírka ptáčete,
Tvá láska jiskří barvou tramínu!
Nedá mi to žádnou práci
podlehnout Tvé gravitaci,
až na mých dnů konci
v Tobě se rozplynu.
.
nádherné počtení...připadá mi,jako kdyby právě z tvého nitra vytrysklo:)
04.12.2010 15:20:00 | střelkyně1
Nádherné obraty a krásná přirovnání,poklona teda!!! Krása ST!
03.12.2010 17:48:00 | xoxoxo
Nespěchej, milý můj, s rozplýváním,
šanci dej sametovým dlaním,
ať dlouho ještě smějí tvář Tvou laskat.
V tramínu jiskra protla tmu,
ne, očima svýma neuhnu,
v nich přečteš si, jak sladce chutná láska...
:o))
02.12.2010 22:27:00 | jita.1965
Již opět se blíží vaše dlaně
přiznám se bez mučení
že těším na další verše
na vzpomínky na ně
ST
02.12.2010 21:54:00 | Kars
Co na to řéct... nádherné,skvostné... účelové, pravdivé, cituplné, žádostivé, nesmírně upřímné, vřelé, láskou protkané. ST!!!***
02.12.2010 21:13:00 | NikitaNikaT.
Po velkém třesku života
vesmírem prolétávám
snad tisíce už let. I více
Obklopuje mne jen hvězdná samota
ve které se už nepoznávám
Jsem součást oběžnice
točícího se práva
A kolem nicota…
klaním se Té básni ve všech směrech...
02.12.2010 19:08:00 | šuměnka