Návštěvnost
..v piruetě..
..v piruetě..
Stát! A přitom létat! Vznášet se střemhlav nahoru
Jen tlukot srdcí odráží se od zemského dění
Stát létat padat, a tiše vyjít s chvílí probouzení
do podprahové zóny kurzů malování
do prapůvodní formy kroků tanečních
neptat se proč a nač a nebo, co je za ní?
Uslyšet trávu růst a slyšet tát i sníh…
Jen v piruetě toče se zhoupnou k eleganci tiché
na špičce vrcholu pro blaho léčby smíchem
Jen na jiskrném větrníku zabarvení zraku
stát létat padat, a tiše vyjít s chvílí od zázraku
do podprahové fáze vykované krásy
do prapůvodních tvarů řemeslných děl
neptat se proč a nač a nebo, co nás spasí?
Ochutnat nebe chuť a obsáhnout tok těl…
Komentáře (9)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskParáda, opravdu skvělý kousek.
07.12.2010 20:08:00 | Psavec
No to je krásné,
nejenom tvá báseň
ale i ty komentáře.
Perfektní.
ST,St,st...
07.12.2010 11:00:00 | Květka Š.
Jen tlukot srdcí odráží se od zemského dění
Stát létat padat, a tiše vyjít s chvílí probouzení
do podprahové zóny kurzů malování
do prapůvodní formy kroků tanečních
neptat se proč a nač a nebo, co je za ní?
Uslyšet trávu růst a slyšet tát i sníh…
Krásně napsané..a já si to rozhodně ještě jednou přečtu ,protože stojí TEN OBSAH ZATO! Není prázný a má co zdělit,takže můj názor je že stojí za víckrát si to přečíst!
ST!!
07.12.2010 09:54:00 | xoxoxo
V piruetě
Je tajemstvím co dosud bylo skryto
v stvoření piruetě když vznikl svět
že zmlknul Bůh a bylo mu až líto
co smutku seslal, zla do slzavých běd
Zášť krutých srdcí po mnoho tisíc let
co paměť sahá pouze dosvědčí to
Slitování barvu pak na paletě,
k tichu stálic chaos komet přidal Bůh
padaly hvězdy při rozmarném létě
zazněl zpěv ptáků, ať naladěn je sluch,
chléb k vínu dal a dávný by splatil dluh
zrození přál při lásky piruetě
***
Jiří senior
07.12.2010 09:52:00 | j.c.
Piruety lásky se modrem točí
mně přechází z té krásy oči:))
07.12.2010 07:06:00 | CULIKATÁ
Paráda, šuměnko, krásně se rozehráváš... ST!*** působivý obsah. Líbí se mi Tvoje psaní.
07.12.2010 06:08:00 | NikitaNikaT.
Oprava:
Jiný už s ránem ji rozestele...
07.12.2010 05:11:00 | Špáďa
Prsty už sotva pletu,
tak, hupky!, piruetu
skočím teď raděj do postele.
Jiný už s ránem ji rozestele stele...
Až probudí mne slunko ranní,
ještě se jednou kouknu na ni,
na tuhle báseň moudrých slov,
co nám tu nechal filozof...
Tam popsán je původ štěstí, krásy,
co možná jednou lidstvo spasí,
jak žít si na tom světě skvěle,
koho vzít/nevzít za přítele.
A jeden, že je nevesel,
nezná-li žádných řemesel...
07.12.2010 05:09:00 | Špáďa
Znovu si to nejspíše nepřečtu, ale tip si to rozhodně zaslouží :-)).
07.12.2010 01:52:00 | Nikotin