Anotace: někdy si člověk uvědomí moc pozdě, že to co měl stálo za mnohem víc než si myslel
Tvoje tělo
hladím
až na kosti
...
tak moc tě
potřebuju
...
cítím tě
tak hluboko
že ztrácím dech
...
bráním se
věřit v tvou
duši
špinavou
a ztracenou
možná
o kousek víc
než moje
...
ale?
ale...
ALE!
v mých vzpomínách
jsi tak dokonalý
až mě kurva bolí žít
to Nikotin : no nečekám lítost, i když řekněme, že jsme o toho člověka přišla skutečností, kterou nemůže nikdo ovlivnit a je naprosto nevratná...
15.12.2010 22:02:00 | Melfëa
Neříkám, že je mi tě líto, holek mi v tomhle směru totiž líto neni- vždycky si to zaslouží, ale dávám ST.
15.12.2010 21:57:00 | Nikotin