Anotace: Je něco tajemného na té magické chvíli, kdy dva pochopí, že se našli, že k sobě patří...
Bylo to právě...To !
Po tváři němě přelétlo
a rozprášilo jemnou esenci...
Pak bylo ticho
svět se zastavil.
A z nás dvou byli milenci...
Jak tajemně se přitočí !
Potkáváš lidi
díváš se jim do očí,
prohodíš mnohdy slova nucená
a pak, jak smyslů zbavená,
při prvním setkání
se s cizím bavíš hodiny
co minutou se zdají,
a prchají, prchají rychleji,
než vítr z holých strání...
No a to je právě...To !
Nikdo to nepojmenoval
nikdo to neviděl
a kdo to nepoznal,
ten tiše záviděl...
než
Sladuš, tohle se Ti mocka povedlo... plně Tvoju básenku chápu, dobře to znám. ST!*** Ti za to posílám :o)
22.01.2011 18:47:00 | NikitaNikaT.
tak tohle znám! a potvrzuji
tu pravdivost Tvých slov a vět
ta chvíle magická, znatelná na pohled
Tě vtáhne do sebe i s ním..a pak už jenom bují...
22.01.2011 14:00:00 | šuměnka
Kdo nepoznal, v její krásu nevěří.
Kdo závidí, ten se jí ještě nedočkal
a nebo už o ni přišel a vzpomínky mu nestačí...
21.01.2011 01:38:00 | Špáďa