Vše, co chtěl jsem říct...

Anotace: můj nejdelší písňový text...

Sbírka: Věci neměnné

Ženu se prudce s holkou do vztahu,
znám jí však pouze jenom z výtahu.
Řekla mi: Sveď mě, ty jsi na tahu,
já si počkám!

Zkouší na mně svoje intriky,
chce založit nový vztah od píky.
Z jejího srdce slyším výkřiky
Afrodity...

Zřejmě má předky z kmene Utahu,
políbila mě bez dalších průtahů.
Dala mi vizitku bez obsahu -
modroočka...

Slova se mění zvolna v dotyky,
již zvolna rozepíná knoflíky.
Působí na mě zákon fyziky -
zneužitý.

...

Ženu se prudce s holkou do vztahu,
připadám si, jak vraník v zápřahu.
Obcházím zdatně každou nástrahu -
promyšlenou.

Její oči jsou jako hřebíky
s prvky radosti i tragiky.
Zdá se, že patří mezi profíky
nejen na život...

Každé úterý ve výtahu,
studuji tajně její povahu.
A sportem odstraňuji nadváhu -
vykoupenou!

Říkám jí verše s prvky lyriky,
cituji svými slovy básníky.
Často sebou nosím i zpěvníky
- vždy přijdou vhod!

...

Ženu se prudce s holkou do vztahu,
aniž bych si připravil rozvahu.
Neumím krotit svojí odvahu -
dobrodruha...

Omezím alkohol i doutníky,
a vůbec všechny tyhle zlozvyky
ovlivňující tvorbu psychiky
a půjdu lásce vstříc!

Podepíšu tu známou přísahu,
jak sluší a patří při vztahu.
"Miluj mě lásko, v plném rozsahu,
buď můj sluha!"

Řekla ta dívka všemi jazyky,
výtah však neměl žádné úniky.
Tak jsem vstoupil do vztahu s riziky
a to je vše, co chtěl jsem říct...