Jiskry

Anotace: Byla napsána dávno, avšak ve světle nových skutečností jsem ji upravila a konečně chápu význam, který pro mě má a vždycky měla. 31. 1. 2011

Malé střípky světla
s nimiž mockrát jsem se
střetla.
Některé již zašlé, zhaslé
jiné nové, čarokrásné!

Jako mráz kreslí
po oknech květy ledové,
co máš v mrazu na rtech.
Ohníčky jiskřiček těkají
V tvých očích,
které šibalsky mžikají!

Jiskra k jiskře skáče...
zima mrazivá
teplem jich pláče!
Venku - čas plískanic
– zima,
doma jazyk laská
medovina...

Jiskřičky zimního šatu
lednové paní
uklidňují, konejší
– zlepšují spaní...
Skořice, vanilka,
odevšad voní.
Teď majíce ji
klejeme, zjara
toužíme po ní.

Každý z nás je
malé světlíčko,
co hřeje pouze
kratičko!
Oheň spojuje nás
v jeden kus!
Nechceš-li nás,
celý oheň zdus!

Jinak znovu
dík přátelům svým
vstanem!
Každý jedinečný,
přesto jedním
klanem...
Vzájemně se pálíme,
sami hasnem znova.
Buďme si blíž,
ať déle září
chvíle pohodová!