Zářivé květy noční oblohy
poétů nevěsty
tančí nad hlavou milenců
v kaleidoskopu souhvězdí,
rdíc se neřestí temnoty noci.
Černými mraky zakrývajíc oči,
než první paprsky ránem prokvetou...
Rudá řeka v žilách lidských těl
infikovaná virem vášně,
rozkoš z břehů vylévá.
Toť nekonečná lásky hra
šachová partie srdcí
kde rozum prohrává.
Stav - nerozhodně...
Pod pláštěm noci
vše znovu začíná
a příslibem výhry,
jen lásky ozvěna...
je nádherná!
já si jen říkám, kéž by Ti infikovaní
dokázali s nemocí pracovat
neb láska v mnoha podání - i poraní
když jedinec chce místo dávat - brát
a místo milování - vlastnit druhého
pak láska není láska - jen bolest viru vpíchlého...
ale chápu, jak jsi to myslela :)
09.02.2011 10:59:00 | šuměnka