Naše společný menu

Snídala jsem Tvůj úsměv
obědvala Tvý pohledy
a jako zákusek jsi nabídl
kousek svýho srdce.

Den co den,
celej rok
stále stejný menu.
Bez večeře chodila jsem spát.

Proč jsem si jen netroufla objednat si víc
chtěla jsem víc
ochutnat paže a boky
dlaně rty a Tvý kroky.
V jídelním lístku
nepřibylo nic.
Proč jsi jen nenabídl
víc.

Úsměv
pohledy
srdce.

Den za dnem,
celej rok.
A Ty se divíš, že takový menu
po měsících zevšednělo?

*

Přestal ses smát
oslepl jsi
necítíš.
A já...měla jsem chuť?
ne, hlad.

A změnila jsem lokál.