Vybral jsem si.
Blbě.
A ve své zlobě,
chci říci tobě,
omlouvám se.
Snad sám sobě teď zdám se,
když říkám ti promiň.
Je to málo?
Či snad ještě míň?
Než rozchod?
Jen obchod......
s mými city tak křehkými.
Jaké teď vhodné vybrat rýmy,
jak vyjádřit se správně.
Miluji Tě,sbohem!
To chtěl jsem řící hlavně.
Snad někdy na sebe vzpomenem,
chmury zlé z myslí svých zaženem.
Jenže co pak?
To osud chtěl tomu tak!!
Jejku... smutné a bolavé, víš... ale na omluvy nikdá není pozdě a věř, že dopis, mail, či sms, o vysvětlení a pozdních citů vyjádření také udělá své... někdy muži neumí dát najevou lásku, nevím, proč, to víš jen ty... jsi muž. Ale... žena to někdy nepochopí, ovšem muž, až záhy lásku ztrácí, teprvé pochopí, že občas jsou potřeba dané city dát najevou. Upřímnost, spontánnost, ale především pravda, opora, slova z očí do očí, aj za cenu zranění mají opravdu smysl té pravé lásky... věřím, že se to spraví a pokud ne, plyne z teho poučení a možno ještě nebyla tatok láska tou pravou... čas je lék, ale ústa by neměla mlčet... neber to jako radu, jenom jako můj čistě názor.
17.03.2011 22:06:00 | NikitaNikaT.
A někdy naopak právě vše co děláme,je špatně.
Minimálně v očích oststních...
17.03.2011 15:35:00 | Marcone
volíme pořád zas a znova
opravdu není šance to změnit?
to ti mám věřit?
neb jaká by teď byla cena?
kdyby byla možná volby změna?
17.03.2011 12:35:00 | Romana Šamanka Ladyloba