Byl ranní koncert pod hvězdami
Chlad ještě lezl do těla
Žhavý bod u rtů plápolal mi
když jsem si na Tě vzpomněla…
*
Obloha bledne při úsvitu
A hlasy ptáků sílí víc
Do srdce přišel nával citu
tak chytám křídla létavic…
*
a rozlétám se k probouzení
tam, co se mísí šeď a běl
bych v kuropění mohla plenit
a Tys k mým ústům v touze šel…
jen jedno slovo...KRÁSA!!! :)
21.03.2011 18:28:00 | xoxoxo
Srdce po lásce toužící,
v noci i za kuropění,
po těle se rozleje
touhy žár
a on, byď ve snu,
se s tebou miloval.
Krásnéééé.....ST***
21.03.2011 17:41:00 | Tamara
Dnes touhou šli jsme si s láskou naproti,
za slunce paprsků, modrého nebe... ST!**** Tvé dílko mne uchvátilo, s jakým citem je psáno.
21.03.2011 17:27:00 | NikitaNikaT.
při kuropění a nebývá to zřídka,
že ptáci v okně ječí z plných plic
a není to jediná má výtka
(pomíjím kousance od štěnic)
s jarem když se zapalují lýtka
sáh bych zas do hustých plavých kštic,
však sotva vyrazím si dnes z kopýtka
sil i jmění jsa málem u hranic
:o)
Jiří
21.03.2011 09:47:00 | j.c.
Já nejsem žádný velký básník,
však když chodila jsem do školy,
milovala jsem pěkné verše
a písně hezky do noty,
pak jednou slyšela jsem báseň pana Vrchlického,
jak povídá nám jako zrovna ty,
snad máš v sobě jeho vlohy? :)
21.03.2011 09:14:00 | BARBYE
V ranním probouzení
krásné ševelení
toužícího srdce,
co tluče jemně měkce
Pro lásku
21.03.2011 09:12:00 | labuť