Pro něj i vedle něj
s ním i bez něho,
pokaždé jsem jiná.
Čí je to vina?
Jsem taková,
jakou mě vnímá?
On vůbec netuší
co ve mně je
a co ještě skrývám.
A jaký je On?
Jsem pro něj jen ta,
co něco s ní má?
Nebo jsem jediná,
kterou s láskou ,nejen objímá?
Trápí mě pochyby.....
Ještě cítím jeho něžné,
milostné pohyby....
Budu opět čekat dobu dlouhou.
Vždyť, už teď, se chvěji
milostnou touhou.
Trápím se-zaháním pochyby.
Povídá o věrnosti, ale....
Ale - kdo je bez chyby.
Pro něj i vedle něj
jsem jiná....
Jsem nevinná
Nebo je milovat vina ?
Většinou milujeme vždycky toho, koho nemůžeme mít, napsala jsi básničku v krásném erotickém duchu, moc se mi líbila.
27.03.2011 16:12:00 | carodejka
Zamyšlenková básenka... vím, že já jsem pro něj ženou jedinou, kterou miluje, s kterou se rád miluje a mazlí... však to, že člověk někdy pochyby mívá je normální, pač proč by jináč někdy lidé řárlili, či jen tak v duchu nepomysleli na to, co když jednou ho ztratím... Rozhodně to, že člověk miluje, není vinou, jsou to přecik city, srdce... touha.
27.03.2011 14:50:00 | NikitaNikaT.
Milovat rozhodně není vina, jen někdy zjistíme, že jsme lásku zaseli na planém poli...
27.03.2011 00:18:00 | labuť