Víla z pohádky
Víla z pohádky
Oči koupané v čokoládě,
ústa,toužící po nadvládě,
nosík zvednutý,
malý,špičatý,
barvou jejích vlasů,
je pole pšeničných klasů.
Lesní žínka,
drobná,malinká,
tváře sluncem červené,
zpod sukně nahá kolínka.
Jsi mi vrbou,
když náladu nemám dobrou.
Oporou,
když smutním,
berličkou,
když trápím se pomalou písničkou.
Jsi vítr pod mými křídly,
jsi ta,co v mé mysli teď bydlí.
Nevíš,že o tobě jsou tyto řádky,
Ty,jsi mou vílou z pohádky.
Často to tak nebývá,
ale mé srdce se na tebe usmívá....
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
Sice občas trochu drhne rytmus, ale ta, pro kterous dílo tvořil, určitě musela mít radost. Převaha jednodušších rýmů mně v této stylistické poloze nevadí.
01.04.2011 16:53:00 | Špáďa
hm..oči koupané v čokoládě,krása ST! :)
31.03.2011 09:25:00 | xoxoxo
Chtěla bych tou vílou býti,
krásné verše, z lásky věnované,
ve stole schované míti.
30.03.2011 19:06:00 | Arleen.D
A možnááá, že to ví a ty si myslíš, že to neví a nebo ví, že nic neví?
29.03.2011 16:41:00 | Jeněcovevzduchukrásného
Jarní šeptání, co lechtá v kolenou
Když po lese se nese ozvěnou
Vílo má...
29.03.2011 12:09:00 | labuť
