Anotace: Co mám pořád s těmi korálky?
Jako dvojciferné číslo
jednoduché jsou úsměvy
... a kmitají zběsile
jako hlučná hudba, co je oproti
tónu srdce v přesile.
Černé korálky místo očí,
jejichž pohled náleží
bezejmennému autoru,
jež roztrhl perly,
kutálející se po podlaze
z mramoru.
Síly okamžiků
co způsobují ostudu,
a náhody,
jež jsou synonymem osudu.
Naděje štěstí,
co okamžikem hnula
všechno změnila – posunula
o řádek níž a možná i o dva,
neboť vše, co je od srdce
mimo dobro a zlo
jedná.
A nebo to je úsměv a korálkové oči, které mě vždycky dostane do víru básniček :-) Těžko říct :-)
17.04.2011 14:34:00 | Philosophic Theory
Nejspíš bys ráda dostala korálky a nebo už je od někoho máš a jsou pro tebe důležité :)
17.04.2011 13:21:00 | BARBYE