kam ideš,
keď slnko ešte svieti
kam kráčaš,
veď nestihla som...
kam ideš,
keď bozk, ktorý mal ísť Tebe
ostal mi na perách
kam kráčaš,
keď nedostal si list
poštári meškajú
kam ideš,
keď si mi vždy chýbal
kam kráčaš,
keď mám strach
kam ideš,
keď Ťa ľúbim
aj smutná vŕba sa pýta
naša vŕba...pamätáš
kam kráčaš,
keď bojím sa,
že sa nevrátiš
čo je tak ďaleko?
kto je zlý?
z nás..
kam?
do prdele...
tak kam..
já si myslím následující: určité věci, jako například básně, mají určitou myšlenku, nebo poselství, nebo pocit, nebo zažívanou zkušenost, prostě něco z nás, něco z tebe...
a ono to v podstatě jen tak někde leží, stojí, je napsáno, jen tak bez tebe
kdo ví co žiješ, cítíš, kdo to vlastně dokáže uchopit z pohledu tvého života
jestliže se ti podaří něco skutečného, autentického, upřímného, něco co se stává tvou intimní potřebou pro přežití tohoto světa...
tak to má dle mého smysl samo o sobě, má to svou vlastní kvalitu, své vlastní ospravedlnění, svou vlastní existenci, svou opravdovost
a já tvé básně tak vnímám, a nezáleží mi na tom jestli tvoje díla díla mají nějaké tipy či namají, držím ti palce, přeju ti mnoho síly zůstat při zdravém rozumu, přeju ji, ať v tobě dál přežívá schopnost poetiky, přeji ti ´se ti daří a ať se z tebe stane žena s velkým Ž, která bude mít mhoho z toho co si přeje
11.06.2011 00:46:00 | radexk