Anotace: o lásce
Proudíš mým řečištěm,
rozrýváš pobřeží,
srdce je kolbištěm,
chop se mých otěží.
Zarytý do kostí,
zarostlý pod kůží,
dusíš se sladkostí,
popíchán ostružím.
Protínáš cesty mé,
v krajinách toužení,
další lán zjizvíme,
láska je sloučení.
Dvojspřeží odstrojím,
vyčistím otěže,
rány se zahojí,
je konec soutěže.
S nohama na zemi
a těly pod vodou
splynem ne náhodou
v takovém území
kde hlavy do nebes
a ruce do písku
pod nosem voní vřes
příboj je na blízku
kol vír i horka žár
pot kape rozkoší
vrchol nás rozerval
spletené sousoší
tesané vteřinou
v proměnách stínoví
pekelné kasino
v hloubku svých úsloví...
23.05.2011 12:11:00 | šuměnka
Velmi pěkná báseň. Těch otěží se nezbavíš asi do smrti.Věř staršímu,život přináší někdy neuvěřitelné překvapení.
19.05.2011 10:02:00 | ilaila
Proudíš mým řečištěm,
rozrýváš pobřeží,
srdce je kolbištěm,
chop se mých otěží.
výstižné a krásné:) ST!
19.05.2011 09:30:00 | xoxoxo