...

protekla jsi mou dlaní
jak řeka
kličkující meandry touhy
zátočina
kde bijící srdce divoké vody
zastavilo svůj příboj
v prstech kamenných golemů
věčně hledajících
pěnu ulpívající na tělech milování
ztratil jsem se
znovu nalezený v hladině hlučného ticha
němý a bezbranný
v místech, kde ty jsi se dávno odevzdala
já dál stoupám do tvých hlubin