Sonet o lásce

Píšu Ti sonety nad lékopisy,
Tvůj reliéf vrytý na každé stránce,
schovej mě pod svůj plášť tak jako kdysi,
ty buď mým soudcem i mým ochráncem.

Jak psát o lásce mám,
když ten cit právě objevuji,
když sama sebe odkrývám,
a sama sebe usvědčuji.

Čarovná touho, černá krajko noci,
dej se mi celá, toužím po tobě,
i kdyby bylo to jen pro ten pocit,
než čas tě sebere, zmizí sám v sobě.

Než zmizí vůně kouzelná, ta blízkost našich chvil
buď se mnou - vždyť láska jediný má cíl.