Takhle nějak se intenzivně vzdychá –
došlo mi dnes před polednem v tramvaji jedničce.
Pršelo.
Znáš to přece.
Perličky na hřbetě vozu elektrické dráhy.
Pletence.
Paprsky.
Rafičky chronometru.
Znevážené váhy.
Strhla bych ho k zemi jako zvěř,
kdyby byl nablízku,
a zabíjela jeho rty !
Nebyl.