Spíš a já tajím dech
čas ten zastavil spěch
Dlaním dej sílu hřát
lásku pusť k sobě dál...
Z řas sundej voál slz
na víčka vdechni touhu skrz
Rtům vpiš slova z baldachýnu
a mně daruj kopretinu...
"třeba v květináči"
Dones hrnek plný smíchu
zamíchej ho až Ti kývnu
Rozsyp nebe do polštáře
pocukruj mé horké tváře..
polibkem samotáře...
Pro mě hloubavé, ale velice dobré na počtení, k jistým zamyšlenkám svádí Tvé verše, Kett, dýše trocha opravdového osamění s jemným povzdechem, který přesto zanechá škrábanec na srdci... ST!***
25.07.2011 20:22:00 | NikitaNikaT.