Říkáš, že chybí ti moje slovíčka,
A tak pro tebe je tato básnička,
Jenže s verši je to jak s pocity,
Přece je dobře znáš zrovna ty.
Někdy jsou krásné, jindy smutné,
Jako když kat viníkovi hlavu utne,
Také ty jsi veselá, někdy smutná,
Podle toho ti i básnička chutná.
Zapomeň, že trápí tě smutek,
Vykonej raději dobrý skutek,
Život je o zoufání i polaskání,
I o tom, o čem nemáš ani zdání.
Možná jsou to krásná slovíčka,
Možná něžná pohlazení na líčka,
Život netvoří jen rýmy do básní,
Spíše naděje, láska a doufání.