V zámku tě čekám z vlnitého plechu,
Na zastávce autobusu u křižovatky,
Oblačný bubeník se usadil na střechu,
A v nudném rytmu tříská kapkami.
Zcela zatažená v dáli opona krajiny,
Zavěšená na provazcích cárů deště,
Splývá jako oběšenec ze šedivé oblohy,
A působí tak neuvěřitelně strašně.
Počasí nevychází podle předpovědi,
Místo sluníčka je moje duše prázdná,
Všechno je to jak v temném podsvětí,
Podobně, jako dopadla naše láska.
Snad stihneš spoj mého očekávání,
A vyrazíme spolu někam za teplem,
A nikdy už nedáme na předpovědi,
Potom třeba svoji lásku zase zvládnem.
Ano, aj mně se Tvé dílko líbí, má to prostě vše, popsán pocit, nejen serce... ST!***
14.08.2011 09:54:00 | NikitaNikaT.