Myšlenka

Anotace: která nejde z hlavy ven

Sbírka: Vyznání aneb Všeho moc škodí

Jsi myšlenka zimy,
která se třese
v chladném lese
ve znamení neodbytné rýmy.
Jsi myšlenka ticha,
která přichází
a zase odchází,
ale nikdy neutichá.
Jsi myšlenka neodbytná,
nepomůže žádný prak,
zloděj vytře zrak,
když je kasa nedobytná.

Jsi myšlenka jara,
spolu s příchodem květů
a dlouhých ptačích letů,
v srdci udělala se spára.
Jsi myšlenka hřejivá,
která tváře hladí,
úsměv neznatelně tají,
a jako Slunce zářivá.
Jsi myšlenka slova,
sladkého jak med,
měnící se v jed,
který do srdce klová.

Jsi myšlenka léta,
voníš jako květ,
uspěchaná jako svět,
když ke břehu chvátá.
Jsi myšlenka krve,
ukrajujíc mého masa,
a všude nahlas hlásá:
říkala jsem ti to prve.
Jsi myšlenka ze sna,
opilec, který hledá,
a sklenku po sklence zvedá
a pod údery klesá.

Jsi myšlenka podzimu,
utíkáš skrz obruče
pryč z hřejivé náruče,
pod kopyty zhynu.
Jsi myšlenka smutku,
temná duše tápe,
po vnadách se sápe,
dílo jeho skutků.
Jsi myšlenka naděje,
kterou má muž v hlavě
a trestanec pak hravě
přežije těžké galeje.