První

Anotace: pohled

Sbírka: Vyznání aneb Všeho moc škodí

Stále si pamatuji ten den,
kdy jsem poprvé o Tobě slyšel,
bylo to několik slov jen,
Do chladné ulici jsem vyšel.
Vítr studeně vál mi na uši,
telefon jsem v ruce svíral,
přes cestu přebýhali myši,
zasněně do oblak jsem zíral.
Slyšel jsem jen slůvek pár,
která do mé paměti se psala,
dostala jsi hned svůj tvar,
z těch slov jsi živá vstala.

Stále si pamatuji ten den,
kdy jsem Tě poprvé spatřil,
byl to můj příchozí sen,
ten zvláštní pohled mi patřil.
Elegantní chůze, ladné pohyby,
mé oči upřeně se dívají,
měl jsem určité pochyby,
zdá mé smysly správně vnímají.
Z Tvé šíje oči jsem nespustil,
na pohyb rtů Tvých čekal,
všem zloduchům odpustil,
té krásy se trochu lekal.

Stále si pamatuji tu chvíli,
kdy jsem Tě poprvé políbil,
naše ruce se touhou chvěli,
když jsem nektar ze rtů pil.
Myšlenky jsem nevnímal,
jen chuť Tvých políbení,
rukou jsem Tě objímal,
našel jsem své zalíbení.
Nemohl jsem se nasytit
Tvých slov a Tvé sladkosti,
Nechtěl jsem Tě pustit,
padnul jsem do zamilovanosti.