Tužba po chtění

Anotace: Jen tak seďet je někdy až příliš.

Já blázním,
pod tónem ticha,
a ty . .
vedle mě,
dýcháš,
tvé rty pokrývají kapky,
kapky mé purpurové touhy.

Jak moc chtěl bych je chytit,
a z vlasů tvých splést misku,
a z misky pil,
plnými doušky,
pil bych z tebe.

A tvé hlubiny jsou celý můj vesmír,mé bytí.