Návštěvnost
Proč chcete zabít naši lásku...
Proč chcete zabít naši lásku...
každý den nový a nový tok,
osude pověz nám, co jen se s námi stane,
kolik sil z nás pošleš na výheň,
vždyť za chvíli už to bude rok,
co šťastní jsme a trápíme se zároveň…
Úsměvy střídají záchvaty pláče,
společné usínání zas noci bez Tvé blízkosti,
mávám tu křidélky jak uvězněné ptáče,
co čeká až svět ve svobodu klec promění
a té tíhy týdnů jej oprostí,
proč nikdo nechápe ty obrovské chvíle chybění…
Proč se lidé naváží do našeho vztahu,
byť sami se zamotávají do vlastních sítí
a nezametají si špínu u svého prahu,
jak praví jedno moudré rčení,
proč se ani nesnažíte vcítit
do toho stesku a odloučení…
Proč nám chcete vzít ty poslední střípky štěstí,
když toužíme si aspoň volat a psát,
co jen vám na tom tak strašně vadí,
když duše té druhé umí sílu dát,
vždyť přímý kontakt nám nikdy nic nenahradí…
Musíme být plní výdrží
a odolávat deštivým stržím,
to čekání nás nesmí nikdy potopit,
musíme se smát s ďolíčkami na lících
a radovat z každé maličkosti,
ten, kdo nezažil, prostě nepochopí
a neuvidí naše srdce odpočítávající
těch 32 měsíců,
než budeme spolu žít…
Proč a proč,
snad pokládám už tisíckou otázku,
proč se tu lidé pokouší zabít naši lásku,
která je tak silná,
že by umřela
jedině s námi…
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskTvé dílko je upřímné, hodně silné, lehce emoční... víš, dycinky se nande někdo, kdo bude závidět, někdo, kdo bude Vás chtět rozdělit... ale jen láska, upřímnost, srdce tlukoucí jedno pro druhé, dájí Vám oběma sílu všecičko to přečkat... teď si možno řékáš... že je to dlouhá doba, co dělí Vás, ale jak bude temu konec... zjistíš, jakoby to bylo právě včera, co překonali jste překážku. Jakmile zvládnete totok a naučíte se aj rány přijímat, já vím, aj ty slzy bolesti k lásce patří, pak ostatní věci půjdou snáze a hlavně... budete vědět jeden o druhém, že se na něj můžete spolehnout.
19.10.2011 18:30:00 | NikitaNikaT.
nebyl jsem moc nadšený z toho, že jsi včera plakala, ale jinak se to asi nedalo. spíše jsem měl takový pocit bezmoci, že jsem od tebe tak daleko a nemohl jsem tě obejmout. měl jsem včera takový divný pocit, že někdo nás chce rozdělit. a taky mi nebylo dvakrát dobře, z toho co jsi mi napsala. doufám, že se s námi nestane nic. je to skoro rok a většinou to byly krásné chvilky;). asi to prostě k životu patří...úsměvy i pláč. ale vždy po tom týdnu je víkend a jsme zase spolu. ten kdo to chybění a tak velkou lásku nikdy nezažil, tak to nepochopí, že potřebujeme aspoň nějaký kontakt, když se přes týden nevidíme. je to sice někdy drsné. a jsem rad, aspoň za tu levnou náhražku přímého kontaktu jako je skajp, nebo ajsíkjů. musíme tomu prostě odolávat a ty tomu odoláváš...nemlčíš, ale bojuješ, v tom si silná. a já se raduji z každé maličkosti, musíme to prostě ještě těch 32 měsíců vydržet, když už je skoro 1/4 za námi. nechci tě ztratit, a věřím, že se to nestane. můj život by pak bez tebe neměl smysl.
19.10.2011 15:56:00 | JohnyD.
Silná láska je nesmrtelná přece,
jako voda, co proudí v řece
ST
19.10.2011 08:24:00 | Kars