Růžový sen se zabodl do země
a roztříštil na miliony těl...
Bolest přijala pohostinství
a kradmo se zabydluje v každém z mých pokojů…..
Zůstává do rána…
Sotva jsi dočetl můj dívčí román….
a knihu odložil na noční stolek…
celé tvé já se rozplynulo v bodavé šílenství….
Ani jsem ti nestačila říct, jaká je škoda, že ses mě nenaučil číst mezi řádky….
Velmi pěkné, procítěné. Zase krásné metafory, obraty, prostě super, jakoby ta báseň tepala vlastním životem.100
26.02.2006 13:25:00 | Epona