Anotace: Tohle jsem napsal ve vlaku cestou na sraz.
Jednou mi třeba odpustíš že jsem tě měl rád
Jednou
Teď ještě ne
Já vím jak ti tím komplikuju život
A co teprve sobě
Kde já holka dneska moh bejt nebejt tebe
Třeba ženatej s nějakou slepicí
A mít s ní fůru dětí
Třeba jsem moh bejt v balíku
Nebo za katrem
Třeba
Jednou si třeba odpustíme že jsme se měli rádi
Tak nějak po svým
Každej jinak a jindy
Jednou
Teď ještě ne
Až si řekneme všechny ty slova
Který jsme ještě nestihli
Třeba spolu jednou objevíme Ameriku
(Co je nám do nějakýho Kryštofa Kolumba
No né?)
06.04.2006 18:24:00 Pavel Kotrba
tak to je vrchol - kdyby nám tu tekla řeka tak jsem unešen ale ne tou vodou
03.04.2006 12:22:00 Mourek
Teď, když už je po srazíku, máš zase čas objevovat
i tu Ameriku :)
Vidím, že jsi dobře dorazil "až tam k vám" :)
Já ještě stále vstřebávám dojmy.
03.04.2006 12:18:00 Epona
A třebas i artritidu....:D Blbej vtip...Dobrý, cesty vlakem pěkně inspirujou.
03.04.2006 09:37:00 no
Jardo, dny se ti krátí...a život je jen jeden...oproti holkám ;-))) Tamtu si nech klidně v hlavě, ale není dobře býti člověku samotnému ...