Jediný…
přichází navečer,
kdy stíny malátní pózou ležící,
váže svou lavinou,
tak lepivě horký tér…
přichází za nocí,
kdy tvrdě spí, slepí valů obránci,
trýznivě naléhá
a není pomoci…
přichází za jitra,
kradmý úsvit dosáhne obklíčení,
chladivým zachvěním
jako rosa čistá…
pryč mizí za jasu,
strohost reality úhly mění,
cení se pohledy,
bez jeho souhlasu…
Trochu se mi stýská po tvých jednodušších krásných básních,protože těmto přestávám rozumět a jsou pro mne příliš složité...cítím z nich velkou sílu která dává mnoho protichůdných pocitů,ale především vyzařují přílišný smutek...nebo snad beznaděj...a to bolí i mne.
02.05.2006 22:03:00 | Guču
moc se mi líbí jaký používáš slova...vždycky to musim zhltout všechno najednou :-)
27.04.2006 11:16:00 | Natalie Kolářová
oooopravdu moc moc moc pěkná básnička, sice než jsem ji pochopila, musela jsem ji několikrát přečíst, ale je to krásné a má to "duši"
26.04.2006 21:09:00 | Agnesita
Pises mi, ze jsou tve basne smutne...mozna jsou smutne, ale krasne:o) jen tak dal.. zdravi Tě Lord :)
26.04.2006 13:20:00 | Lord Wooler
k tvé básni mlčím a přemýšlím....
*****
děkuji za veršovaný komentář a posílám komentář "ke komentáři" :o)
své koště na ohništi spal
a na cestu se dříve vyprav,
já stopařky jsem vždycky bral,
jen na správné se místo postav,
až objevím se na zatáčce
a vyzývavě zatroubím
nelekni se, budu v masce
kterou těžko odložím,
jinak žádný problém není,
o co jde já vím, ty též
vše stihneme do setmění,
jedu rychle, tak se drž.. :o))
J.C.senior
26.04.2006 11:14:00 | j.c.
No...tedy, vážená paní...
tomuhle umění se vskutku klaním...
je tady totiž napsáno
nemálo...
(nejen pocitů)
:o)
26.04.2006 09:05:00 | Cecilka