Spoutej mě ohněm,
který jako slunce hladí,
spoutej mě kůží
lidskou a nebo hadí.
Dej mi šupiny do vlasů.
Můžou být z kapra nebo dřevěného rákosí,
polož mi na nahé tělo šaty,
které se už dávno nenosí.
Do vlasů vpleť mi svoje něžný ruce
a svaž je šátkem ze svých cest,
vpleť mi lásku svojí,
touhu, kterou mě chceš svést.
Dobré. Bližší názor si musím vytvořit po podrobnějším pročítání, kouknout se i na další básně, ale hned musím říct, že mě zaujala.
10.05.2006 15:27:00 | MATT