Neříkej lásko že ti vážně vadí
Ten malý dotek pasu ramene
Ta ruka která po vlasech tě hladí
A která na tebe si často vzpomene
A prsty které plazí se jak hadi
Vzhůru ach vzhůru vlasů pramenem
Když v tichu moje doteky tě svádí
Zapal se žárem mého plamene
Ale tvůj pohled ten mě vždycky zchladí
Jak rána nožem bolí tvoje ne
Už dávno lásko nejsme nejsme mladí
Ale snad ještě nejsme z kamene
díky za komentář k poděkování , ale určitě jsem se tě nechtěl dotknout , netvrdím , že hledáš soucit , ale myslím , že občas po něm zatouží všichni , podal jsem to všeobecně ať si každý vybere
17.05.2006 15:52:00 | lhář II.
nejde neříct kolik pocitů to ve mě vyvolává...do hloubky,do srdce,do marnosti....je úžasná...díky.. :o)
16.05.2006 21:36:00 | Jitucha1
Na lásku nejsme nikdy staří
a kdo ví co nás potká zítra,
přejme si, ať do snů nám vchází
a prozáří nám jitra:-)
15.05.2006 18:30:00 | grázlík
Kámen hloubí neustálý dopad kapek...Máš taky tu trpělivost jako voda? Snad časem se ti poddá.
15.05.2006 11:00:00 | Krtica
"...Už dávno lásko nejsme nejsme mladí,ale snad ještě nejsme z kamene..."
Myslím, že zejména naši vrstevníci budou velmi dobře rozumět obsahu...
15.05.2006 10:24:00 | skaj