Řekls mi

Kapička touhy spadla Ti zrána
na víčka má ještě zavřená,
a ona zachvěla se a otevřela.
Já do srdce Ti přímo hleděla,
v Tvém srdci bylo krásně čisto,
pro žádnou jinou nebylo tam místo.
Tam jen moje jméno bylo psáno,
jen moje jméno šeptala ústa Tvá.
Něžně jsi mě hladil a smál se na mě,
řekls mi : "Dobré ráno, ženo má."