MILUJU TĚ

J ak krásné slunce ženeš se oblohou
I když jsi člověk, tak jiní si na tě sáhnout nemohou.
R ád se v půli své cesty zastavíš
K dyž k Tobě své ruce natočím,
O lásce, kterou k Tobě cítím, nemlčím.

M áš křídla anděla, na kterých mě šťastnou učiníš
I když se pro něco zlobím, ty mě z ničeho neviníš.
L áska v tvých očích rozpaluje jako planoucí kotel,
U ž když jsme se seznámili, věděla jsem, že jsi můj ortel.
J ak bylo v našich hvězdách psáno,
U ž brzy se spolu budem probouzet ráno, co ráno.

T o je jen část, kterou vyslovit jsem chtěla,
Ě lemente, krásných chvil, elemente mého těla.