Pomíjivost

Anotace: ...tak dávno....

Pomíjivost

V klidu této řeky
a teple tvých myšlenek,
co prostorem po zelených pásmech ke mně plují
tisíce věcí je nových
jiných
nepoznaných,
co všechno prošlo v jedné vteřině,
co všechno přijde a rychle pomine,
nezachytitelné sekundy splývají a odtékají,
vzpomínkami jenom čeříš jejich hladký tok,
co je to čas,
je snad světle fialkový?, ve večerních tmách,
ho cítíš nejhlouběji,
a tvář skrýváš ve stínech noci
na něčím teplém rameni,
náhle je prázdno, marně se vracíš,
ten řád je přísný a všechno pozmění.