Útěky lásky
Útěky lásky
Ruka se vlasy zvolna prodírá,
jsi tajemně krásná krajina.
Noc pavučinu ze snů spřádá,
rád zjistil bych co máš ráda.
Ve tmě jsou rty náhle blíž
rozumem touhu nezkrotíš.
Měsíc si mraky zakryl tvář,
tvé oči mají zvláštní zář.
Tmou nese se vzrušený dech,
pláč ukryl pokoj ve svých zdech.
City se v hořkost splínu mění,
to jak se blíží rozednění.
Šepot se tichem vznáší,
den hvězdy zvolna zháší.
Nad kraj šero už proniká,
tvá láska se dnem uniká.
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Láska je nejkrásnější v noci...
Tajemná, kouzelná, být v její moci...
S ránem slunce vejde do duší...
Však nevinnost jí také sluší...
23.11.2006 22:14:00 | Koprtinka
Připadám si jak na scéně, kdy každá sloka je jeden obraz.
Moc se mi líbí...
14.10.2006 13:32:00 | Roko
Žádná láska se jen tak neztratí...
leda, že všechno dala ti...
a ty... nemusíš se dne bát...
láska se umí převlékat...
a třeba přijde přestrojená,
novým bohatstvím obdařená... ;o))
19.09.2006 16:26:00 | Cecilka
Jo, ..... tak tahle je dobrá ....
... je tam ..... , ..... no proste ... je to tam !!
18.09.2006 14:41:00 | HarryHH
