Utrpení

Anotace: co vznikne když někdo čte na jedno diskuzním fóru smutné příběhy lidí?? to co jsem napsal

Bolest bez rány já v sobě nosím
kdyby byl na ni lék já o něj prosím
tolik ran a přesto nejsou vidět
zvuk smrtky je už v dály slyšet

tolik slz a tolik bolesti bylo
co po mé duši tady na prahu zbylo
jen prázdná skořápka jen zmačkaný obal
není nikdo kdo by pomocnou ruku podal

v křečích a v bolestech na zemi se válím
již prohranou bitvu na tomto světě svádím
slzy z očí pořád jen stékají dál
za chvíli by zatopili celý ohromný sál

není konec bolesti není konec smutku
na hrob můj již pokládají smuteční kytku
a nad hrobem měsíční záře zalévá hrob
stal jsem se pouhým krmením jak ptačí zob