modlitba
modlitba
Je tu tak prázdno
bez tvých úsměvů
plných citu,
zas smutek a samota
návlekla své chladné
ruce do hábitu,
a zase znova..
šeptá jako ,že tak to
musí být,
tak proč se
s tím faktem
nedokážu vůbec ztotožnit
a srdce se svírá...
dech v hrdle se úží,
ta rána se s každou
myšlenkou otvírá
já vidím tvou tvář
v každé vonavé růži
ty obrysy jemné
každá z nich v sobě má
mé srdce ti lásko,
tuto modlitbu smutnou
k nohám posílá...
bez tvých úsměvů
plných citu,
zas smutek a samota
návlekla své chladné
ruce do hábitu,
a zase znova..
šeptá jako ,že tak to
musí být,
tak proč se
s tím faktem
nedokážu vůbec ztotožnit
a srdce se svírá...
dech v hrdle se úží,
ta rána se s každou
myšlenkou otvírá
já vidím tvou tvář
v každé vonavé růži
ty obrysy jemné
každá z nich v sobě má
mé srdce ti lásko,
tuto modlitbu smutnou
k nohám posílá...
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
Hm, no dost dobře nechápu proč nemáš, (vlastně už máš:-) žádné bodíky za tak procítěnou básničku.
10.01.2022 19:16:10 | Jeněcovevzduchukrásného
První sloka se mi líbí, pak už to nějak není ono. Obrat "srdce se svírá" bych si asi přece jen odpustil.
03.10.2006 15:42:00 | JardaCH
oprav si chybičku "hdle" schází R
Modlitba k lásce? Tak to má být,
jen pro ni přece má cenu žít :-)
03.10.2006 08:10:00 | Levandule
Rozumím Tvým pocitům. Je to nádherně vyjádřeno, plno citu a stesku.
03.10.2006 07:49:00 | Ollie
Nebuď smutný, zas Tě srdce přestane bolet, ikdyž se bojíš, že ne...Dobrou :O).
02.10.2006 23:26:00 | Jahudkka