Kotě, už mě nehledej dál ve svých snech
Kotě, už to jednou vzdej, byl to dlouhý běh…
Kotě, já Ti dala šanci, já Tě velmi chtěla,
Kotě, teď se stydím za to,
Jak moc jsem Tě ctila.
Zradil jsi mou lásku,
Zradil jsi mé touhy,
V ničem Ti už nestačím,
S Tebou je víkend příliš dlouhý.
Jsem sama ve svém království
A žijem vedle sebe,
To není ani manželství,
Už dávno není nebe.
Jsem uzavřená v letokruhu
Nekonečného bezpráví
Jsem uzavřená vprostřed druhu
Jenž je příliš toulavý
Je dobře, žes ji sem dala... vždyť v těch kruzích vztahů chodíme všichni stále dokola... vzájemně si je tu odhalujeme, povzbuzujeme... :-)
05.10.2006 13:25:00 | Levandule
Díky za komentář. Sama vím o nedostatcích této své básně, taky už není nejnovější, a přemýšlela jsem, zda ji sem vůbec dávat:-))
05.10.2006 13:19:00 | Ammazonic
Většina rýmů je příliš jednoduchých až otřepaných a "ctila" je dost nepovedené. Téma mi také příliš nesedí, ale to je můj problém, jelikož se tu objevuje příliš často. Doporučuji užívat složitější rýmy a půjde to! Ještě si to občas přečíst a vyhladit určitá spojení, některá slova vyškrtnout...
05.10.2006 13:04:00 | Smilník