Odepiš....

Odepiš…

Asi všichni vědí… jak je život vratký
Ráno vstaneš… a uvědomíš si jak je vlastně krátký
Každý touží probouzet se s někým…s někým koho má rád
Ať už je to žena, milenka… nebo jen psí kamarád
Mě…to mě, stačil jen jeden pohled do tvých očí
A byl jsem jak v nebi…. kde se vše kolem mne točí
Proto ti teď píši tuto báseň
Chci poznat tvé rty, tvou zář…,tvou vášeň

Chtěl bych aspoň jednou… probudit se vedle tebe
Chtěl bych otevřít oči a vidět ty tvé…přímo vedle sebe
Chtěl bych se s tebou všemu zlému smát
Chtěl bych držet tě za ruku a společně se stáří bát
Chtěl bych s tebou prožít krásný sen
Proto tahle báseň, už nechci být tvůj přítel jen
Myslím že všichni by se měli za lásku prát
Dyť… už když se narodíme učíme se milovat

Tvé oči v mých snech…. však ztrácí se mi ve tmě
Bojím se že nedojdu daleko…no tak lásko!!!prosím…veď mě!!!
Jsi pro mě jako svíčka, co za oknem hoří
Jsi pro mne jak maják na širém temném moři
Jsi jako vločka sněhu co po okně sklouzává
Jsi jako voda…A život bez tebe mi suchý připadá…
Láska neotáčí světem, já vím…ale chtěl bych se jí nechat vést
Láska je podle mne to… kvůli čemu stojí za to se na tom kolotoči nechat svézt
Proto… až budeš si tohle číst
Zřejmě budu doma jak v křeči a prosit o tvé…Odepiš…