Má ruka a tvé vlasy zlaté ..
Má ruka a tvé vlasy zlaté ..
Anotace: ... jsme dva .... na všechno ....dva ... / možná že někdo namítne že doba je dnes jiná ... a v nás je zastuzenej středověk, ale .... ať si. Ať si říká každý co chce ... stejně nakonec musí závidět ... !!
Jak štěně užasle
oči přivíráš,
když přitiskneš se zády ke mně.
Bezpečí, teplo
hledáš podvědomě
pak packou poslepu mě nahmatáš.
Je se mnou stále dar tvé přítomnosti
já tebe nosil v srdci od mala,
pocit vzájemné závislosti,
sdílených maličkostí
jako dva obrazy z jednoho zrcadla
Bez teplé dlaně domov není
to od života dobře znáš.
V zástupu milenců nenajdeš zapomění,
když s nimi se sny sama uléháš
Růžové květy jabloně
a moje představy ti daly jméno,
po přítelkyni mojí jediné
a kouzlo, bolest smíchu tvého
na kost pak obnaženy přišly samotné
Má ruka a tvé vlasy zlaté
už dávno přikryly ten splín,
Učím se s tebou v Praze stověžaté,
jak křísit slovy, uvadlé lístky kopretin
Neplakej malá, osuš svoje řasy
ať skrytý strach ze tvých očí zmizí
... strach ptáčat opuštěných hnízd.
Pomoz mi sklízet naší setby klasy
ztracenou naději, to zlato ryzí ..
Vždyť spolu, bílou z květů můžem obarvit
tisíce v dětství ztracených
... ... a znovu nalezených míst
Komentáře (14)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk26.10.2006 17:38:00 blondinnka
Víš Harry, já tomu taky moc nerozumím. Napíšu nějaký laciný blábol, a najde se pár lidí, co mi tu stovku dají. Lidi prostě nemají rádi složitější věci, chtějí slyšet nekonečné rýmy o lásce. Vsadím se, že kdybych tu dala Rimbauda, nikdo by to snad ani nečet... Nevím, nechápu, co chtějí. (ne však všichni, samozřejmě. Když se podívám na některé nejvíce hodnocené básně, chce se mi upřímnně brečet)
25.10.2006 10:05:00 uživatel smazán
Splynutí duší, souznění, sdílení, přijímání a dávání ... :)
25.10.2006 08:34:00 Levandule
Harry, to je fakt nádhera, nádhera, nádhera... ani nevím, jestli jsem od Tebe něco hezčího četla :-)
25.10.2006 03:46:00 s.e.n
Myslím si,že vím pro koho jsi báseň složil.Teď v noci jsem na to přišla,když jsem si vás dva vybavila-tvou lásku a něhu k Ní.
25.10.2006 00:20:00 no
...jo je to něžný...a něhu já můžu...jen se divím, že se to líbí i Petrovi...no jo,starý Řím je starý Řím ;-)))
24.10.2006 21:03:00 Edo Tralipo
V této básni je několik zajímavých obratů:
líbí se mi z nich asi nejvíce ten o kříšení kopretin v Praze, jinak jako celek je to pěkné, citové vyznání...
ač nejsem žena, zaujalo mě to.
24.10.2006 20:57:00 Luboško
Máš tam skvelé myšlienkové a citové pochody
Po ich prečítaní je človek pný pohody
24.10.2006 20:22:00 Cecilka
Jako dva obrazy
z jednoho zrcadlení
navzájem v sobě
splynuti, propleteni...
jako dva světy,
co náhle v jeden splynou,
dlaň vlasy pohladí...
světy...už se neminou...
Ta je nádherná!!!
24.10.2006 19:22:00 Petr Miroslav
To sdělení je tak milé, že nemám řádný negativní argument k podivně spletenému klubku veršů a slok, které jakoby neměly žádný řád. Jo, Jindro, kdo se jednou sveze na vlně, ví a nezávidí, ale přeje.
