Setkání
Setkání
Anotace: potkáváme se, občas, s lidmi, kteří přestali být součástí našeho světa...
No ahoj, jakpak se máš
má lásko
bývalá.
Kolik let? Pět, nebo šest?
Vidím, že o životě
už taky
leccos víš.
To vrásky kolem očí.
No a taky na čele
a koutky úst
tak trochu dolů…
Jo, nikdo nemládnem.
Jak se mám já? No mám se.
Plním ten slib,
co jsme si dali
a žiju jak jsem si přál.
S láskou a pro lásku
tak pořád v poklusu
a v pohodě.
No prostě žiju!
Co říkáš, že musíš jít?
No tak se měj, když musíš.
Ne, kdepak, já nemusím…
Já chci, víš?
Tam,
kam teď půjdu,
půjdu rád...
Komentáře (13)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk30.10.2006 19:47:00 Cecilka
Lidé se mnohdy potkávají,
pak si zas třeba zamávají,
když jejich cesta má jít někam dál...
jen člověk nemůže zastavit se,
aby stál...
:o)
30.10.2006 14:29:00 Herbit
máš talent vytahovat žhavé uhlíky z vyhaslého popela.. moc dobré, styl i obsah
30.10.2006 12:45:00 Mourek
Mezi chtít a muset je velký rozdíl.
Chtěl bych, ale musím se říká mnohem častěji...holt patříš mezi ty šťastné.
30.10.2006 12:35:00 smudlinek
Poslední dva odstavce se mi líbí hodně moc. Ostatní dobrý. Levandulka říká uf...??, musí být ale ráda, vždyť ten konec je pro ní, myslí si supermuf.
30.10.2006 12:33:00 G.P.
Levandulko, jakýpak "uff...?", tam kam teď půjdu, jít nemusím, ale chci a půjdu rád - a to je přece za Tebou, ne?
:-)
30.10.2006 12:23:00 uživatel smazán
No prostě žij ... !!! :))
