Anotace: potkáváme se, občas, s lidmi, kteří přestali být součástí našeho světa...
Lidé se mnohdy potkávají,
pak si zas třeba zamávají,
když jejich cesta má jít někam dál...
jen člověk nemůže zastavit se,
aby stál...
:o)
30.10.2006 19:47:00 | Cecilka
Líbí se mi, když už nic nebolí, je to fajn ;-)
30.10.2006 15:28:00 | ona
máš talent vytahovat žhavé uhlíky z vyhaslého popela.. moc dobré, styl i obsah
30.10.2006 14:29:00 | Herbit
Mezi chtít a muset je velký rozdíl.
Chtěl bych, ale musím se říká mnohem častěji...holt patříš mezi ty šťastné.
30.10.2006 12:45:00 | Mourek
Hodně pěkný.
30.10.2006 12:37:00 | melebele
A já už zase brečím... nech toho :-) :-*
(jsem teď jak slzavé údolí)
30.10.2006 12:36:00 | Levandule
Poslední dva odstavce se mi líbí hodně moc. Ostatní dobrý. Levandulka říká uf...??, musí být ale ráda, vždyť ten konec je pro ní, myslí si supermuf.
30.10.2006 12:35:00 | smudlinek
No a zrovna si jí to taky vysvětlil :-))
30.10.2006 12:35:00 | smudlinek
Levandulko, jakýpak "uff...?", tam kam teď půjdu, jít nemusím, ale chci a půjdu rád - a to je přece za Tebou, ne?
:-)
30.10.2006 12:33:00 | G.P.
je fajn, když taková setkání už nebolí...
30.10.2006 12:32:00 | mamina
No prostě žij ... !!! :))
30.10.2006 12:23:00 | Alci
Uf...??
30.10.2006 12:19:00 | Levandule
Pěkné...čekala jsem, že to zkončí...tak v šest doma, čau.
30.10.2006 12:09:00 | Aglája