Dívka z obrazu

Dívka z obrazu,
v rukách pugét růží.
Vlasy černé jak eben,
tvář a hlas jak samet.
V oku slzu,
co skrápí její líc.
Na rtech otázku,
však z úst nevyjde nic.
Krev po ruce jí teče,
jak trny růží bodají do kůže.
Ten na koho se dívá,
nevnímá,má oči pro jinou.
Ona však stále doufá,
že jednou přijde její čas .