Přísně tajné

Tajemství zvoní hrana,
písnička dávno obehraná,
každý už kolem zná ji,
vrabci na střeše cvrlikají.

Tajemství dávno provalené,
nezlob se na mě, ale ne,
já prostě nemám z pravdy strach,
vždyť je to skoro v novinách.

Tajemství končí, marná sláva,
teď ukaž, lásko, jak jsi pravá.
Nebo snad potřebuješ povolení?
Je to v poho? Není.

Možná jsme měli zůstat v tajnosti.
Bulíky věšet na nos ti
bylo svým způsobem zábavné.
Náš denní chleba, ne?

Jenže to neslo lež
a tu já nemám rád.
Tak řekni: co ode mě chceš?
Vůni lásky? Nebo zrady smrad?