Dívám se z rána na černé nebe,
chci Tě mít lásko zas vedle sebe,
nebýt už tolik rozdvojen,
být jenom s Tebou, proč je to sen?
Miluji Tvoje usmání,
úsměvům Tvým se nebráním,
radost a smutek v pocitech,
chtěl bych Tě líbat na Tvých rtech.
Je málo času pro radost,
vídám Tě málo, nemám Tě moc,
ty kousky citů v různosti míst,
schoulím se v náručí a budu ti příst.
Smuténková, plná citů ... míváš ji tak málo ... to nevadí, snad jste si vzácnější ...
27.12.2006 18:07:00 | NikitaNikaT.