Návštěvnost
Nebe je dokořán
Nebe je dokořán
vír zmačkaného prachu
Na loktech touha, co vykreslila
rýhy procitnutých rán
V perutě ptáků se skryla
volnost odkoukaná z mraků
Podívej, lásko, nebe je dokořán
Půjdeme dýchat
z polštárů něhu obkreslenou
Z pod kůže vytryskne
zlacená láva, jako vodopád
A ze rtů vzdech
spojí se s mořskou pěnou
Jsem kapkou rosy
Ty příboj ve vlnách
Komentáře (13)
Komentujících (10)
Doporučit
TiskPěkně ti to píše, jen co je pravda.
RM.
09.12.2012 08:35:30 | Robin Marnolli
Jak malá zdá se,
však dychtivá touhou uzavřená
v myšlenkách večerních.
Krásná i čtivá.
ST.
29.09.2012 19:23:19 | Paulín
Jo, jo, tuto nádhernou poezii jsem četla několikrát)
19.08.2012 07:31:01 | CULIKATÁ
hurá!!!labutí píseň zas zní
to popisuješ labutí lásku,at ti vydrží co nejdýl.
19.07.2012 14:39:14 | Danger
Touhu bych už nechal na pokoji.. Takové.. mučení splní to samé očekávání.. i když se touha vlastně s mučením nevylučuje.
19.07.2012 02:46:14 | Sleepwalker
Píšeš moc krásnou poezii !
18.07.2012 22:20:37 | Loira
no,ano...to jsou tvé verše dokonalé!:))
18.07.2012 19:56:35 | střelkyně1
ST !!! Kdybych mohla je jich jak kapek v příboji..nejkrásnější básnička, kterou jsem tento týden četla...klaním se :)
18.07.2012 18:57:55 | Noc17
Děkuji, nočničko, moc mne Tvůj komentář těší. Jana
18.07.2012 22:37:14 | labuť
vau..!
18.07.2012 15:02:00 | Lilien