všechno jednou musí skončit
všechno jednou musí skončit
a obtisk hrachu
v prachu
vrhá stín
a hlasy zní z té velké dálky
podkrovní ozvěnou
pramen tvých vlasů
do obálky
vůni tvou
rozezním odřeniny
nočních pádů
tichým dotekem
pláč vodopádů
.. šumí
Komentáře (7)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk..a saxofon...hořká chuť na jazyku a kolem pusy med
pláč řeky v horách
a borůvky v lese
zítra zase o východ se slunce hlásí
neptá se .... jen čeká až se zem pootočí
i když duše tisíckrát nesouhlasí
...
15.08.2012 15:56:43 | Noc17
“Je slyšet jak přichází den
Pomalu jako by se vracel z flámu
Bloudí
ulicemi hospod a chrámů
Teď zívá
Zastavil se na rohu
Spi
Já nemohu”
― Václav Hrabě, Blues
10.08.2012 19:38:29 | Zamilovaná do nezamilované doby
Nebudu se snazit rozumet,jen dekuji :-)
10.08.2012 19:45:52 | poeta
jen mi to šumění navodilo podobnou atmosféru :)) na tom není nic k porozumění :)
10.08.2012 19:54:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
Mám moc rád věci kterým nemusím porozumět.jen je akceptovat a prožít:-)
10.08.2012 19:55:46 | poeta
já taky
10.08.2012 20:01:55 | Zamilovaná do nezamilované doby
Jako třeba .. Pustit na sebe studenou vodu a čekat dokud tělo neotupí
10.08.2012 20:09:22 | poeta