povodňová vlna

kdyby snad jedna slza
sílu měla
povodeň spustit
pak vprostřed mého čela
spásná mělčina
zachránit mě
snad by směla

a proud
ta síla všechno by mi vzala
úsměvy
smutky
vše by rozmetala
a strhávala smích

potom i pláč by zmizel v řece
jen zmatek by si v čele stál
a do sklepení
tajných grimas
dál by zatékal

ještě tak naděje
že v síle
plna
to špatné smete
povodňová vlna
a ikdyž strachem hnána
je v ní řád

kdyby tak slza sílu měla
stéci
a v nenávratno jít

a jenom pro tu chvíli smutku
živa být