vkaz v lahvi

Opouštím ostrov
blahobytem zmořen
směle se do vln vydávám

jen s prázdnou lahví
dopis z ní jsem schoval
naposled skromně zamávám

ta slova ta mě nutí
rozpitý inkoust radí směr
v touze po obejmutí v jedné z her

v očích mám sůl a na rtech střepy
nemohu dýchat snad jsem slepý
kde tě mám

jsem sám jen vlny .. osamělý pták
dochází síly obzor není
a moře lhostejné .. pění

pár lží mou slabinu si našlo
slunce zašlo ve vlnách
a silnější než touha .. strach

ne že mě pohltí ta masa
ale že nenajdu tě
nepřijde tvá krása

o které psalo se v tom svitku
co voskem chráněn
před nepřízní byl

já uvěřil .. chtěl tě najít
teď sám jsem
nahoru a dolů .. zbyl