převlékání

mít tak tvoje tělo
já tuto žádost smělou
dnes za svítání předložím
pak si tě položím

a nasoukám se do záhybů kůže
té tvé tak krásně vyžehlené
pěstěné a každé ráno za svítání
v moci horkých par

maš dar co nutí pohledy všech kolem
otáčet hlavou i poklesy kolen
co zastavuje kroky smělé
a zrychluje jim tep

a tak namaluju kolem oči jemné stíny
pod obočí kopretiny a bílých lístků pár
to na trhání snad ten pravý projde kolem
přitočí se spravedlivě zvolen .. cítím žár

a v tomto duchu
jak se slunce nebem pohybuje
ty i já si šťastně plujem
a okolním vodám co nás smáčí
dopřejeme klid ten hlavně
protože být mokrý nutně neznamená
topit se či mít vodu po ramena

někdy tak kolem usínání ho vrátím
v původním stavu a přidám jedno políbení
to se cení a svůj vděk ti šeptat budu
do těch oči co hlídaly můj krok

popojdu v čase až za pěkné chvíle
tvé cíle pochopím že o tom to již není
že i krásné na popel se mění
a jen vítr určí další směr

tak ber co scénář dává slova píše
třeba i napřeskáčku zkus ho žit
trochu snít to prý se také nosí
a pokud prosí "zpomal" nech ho nabrat dech