Bývaly chvíle,
které se chvěly,
maličké rozinky
v koláči na neděli
a vítr oknem
přinesl otakárka
- a dneska
vzdálená je tahle bárka...
Rychlost se totiž
bohužel sčítá
řeka i pádla,
hodina použitá
a zítra kámen
uhasí ohniště
- a dneska
těším se zase na příště...
Bývaly chvíle
hořké jak svízel
a nikdo své sny
neuklízel
a v prachu psali
dva blázni básně
- a dneska
zní to všechno čarokrásně...
Kabala říká,
že všechno jsou čísla,
nebrala si nůž,
nás nerozčísla,
jenom si větrem
otevřela dveře
- a dneska
mi spočítávaš všechno do haléře...
Ahoj.
Hezké metafory, neotřelé. Poměrně zdatně žogloješ se slovy.
Mrzí mě úplný závěr, je krkolomný a ujíždí metrum.
Ale jinak, cylindr dolů.
Klaní se Kristián Kudlák
14.11.2012 21:20:54 | kudlankaW