Anotace: nevím zda se to bude líbit...
Sbírka: Obrazárny pocitů
v půl třetí ráno,
nemůžu usnout,
Tvý modročerný náušnice,
zamykaj mozek v posilovně,
Chtěl bych nám už konečně,
rozdat karty,
vidět,
vlčí máky tvý rtěnky.
Jsem
jak plyšová hračka,
poslouchající hudbu,
tvýho srdce.
Ale nevidím ty tvý,
mávající ruce.
Protože
s prstem v puse,
vysedávám na střeše svojí postele,
a ty tu nejsi.

09.02.2017 11:32:32 uživatel smazán
Krásné metafory :-)
10.08.2014 00:45:15 Elisa K.
Žóva... Ani se mi nechce věřit, že jsem takový kvalitní kousek přehlédla :)
24.01.2014 18:00:42 střelkyně1
Já myslím,že je naprosto perfektní a vůbec máš i tu úvodní stránku dokonale udělanou:)
06.11.2013 20:39:56 uživatel smazán
Líbí se :)
06.11.2013 20:41:03 Robin Marnolli
Sem rád. Dnes už bych to nenapsal, ale v tu dobu sem byl celkem v ráži:-)
21.05.2013 21:53:26 Sunny
Tak to je paráda...
díky, že jsi mě tady potkal, protože jinak bych Tě tady já minula...
17.05.2013 16:55:23 VEDz RVAHEs
Originální styl. Musel jsem to číst třikrát. Krátká a přitom tam je všechno.
19.12.2012 22:00:12 Paulín
Na střeše svojí postele (dobrej nápad)
nebyl bych smutný
spíš tvářil bych se vesele.
V očekávání budoucím.
19.12.2012 22:02:48 Robin Marnolli
já jsem chtěl, aby to bylo smutný...když ho opustila...ale má ji stále živou v hlavě a nemůže zapomenout:-)
02.12.2012 22:02:04 Favi
viděl bych to na nějakou šíleně nadrženou bloncku, co chrápe vedle...
zatím co ty brečíš do polštáře ... :)
02.12.2012 22:10:27 Robin Marnolli
..nepochopil...:-)sorry.
02.12.2012 22:19:47 Favi
to jsme dva.. já třeba nechápu slunce.. každé ráno vychází a spousta bláznů se z toho raduje, píší o tom sonety a romantické básně...
a každý večer zapadá... a spousta bláznů se z toho raduje...a píší o tom sonety a romantické básně...a do toho pár sebevražd
přesto to slunce udělá zítra znovu... i přes svůj věk a zkušenosti, jen pro pár bláznů...
chápeš to?
:)
02.12.2012 22:25:24 Robin Marnolli
miluju slunce, když vychází...
jsem ale línej vztát,
když ale k tomu ale náhodou obelžu...
...kopnu do sebe kávu, popadnu zrcadlovku,
a jdu zastavovat čas ve vydařených (někdy) kompozicích,
kdy světlo a stín si na honěnou hrají,
a mně dech se tají,
krásou tou,
nevinnou....asi sem divnej...ale myslim, že najde ještě někdo druhej..
..kdo je podobnej úchyl jako já.
02.12.2012 21:19:18 Jim
Pěkná :) nejvíc se mi líbila pasáž: Jsem...jak plyšová hračka,poslouchající hudbu,tvýho srdce.
02.12.2012 15:33:49 Tulačka
To je tak hezký! :)
02.12.2012 08:45:00 poetka
Moc ti nejde!? Jo??
je to super ,obě..
a vlčí máky tvý rtenky - to mě dostalo . Hned se musím jít namalovat :0))
02.12.2012 09:01:16 Robin Marnolli
Já ten volný rým tak nějak stále zkouším, a když jsem napsal dnes ráno kolem půl třetí tyhle dvě věci, tak jsem měl pocit, jako by se mi to pomalinku začlo dařit. Ale vaše komentáře říkaj víc. Tak teda úklona, jestli se to líbí.:-)RM